Zebry
Křovinaté oblasti Etiopie, Keňa a Somálsko. Najdeme ji na polopouštích, savanách i v křovinatých oblastech. Zebra Grévyho je největším druhem zebry. Nápadné je její husté černohnědé až černé pruhování, které je zřetelné až po kopyta. Břicho má bílé. Má velké zaoblené uši, které připomínají oslí uši. Také hlas těchto zeber je podobný víc oslímu hýkání než řehtání ostatních druhů zeber. Mláďatům zebry Grévyho roste hříva přes celý hřbet až po kořen ocasu. Zebry Grévyho žijí v malých stádech nebo jako jednotlivci. Teritorium zeber Grévyho je největším známým teritoriem mezi býložravci. Tyto zebry snáší hůř chlad a jsou méně závislé na vodě než jiné ostatní druhy zeber. Spásá různé druhy trav.
Hřebci mají svá teritoria a samice se můžou volně pohybovat. Cizí samci se mohou také dostat do teritoria jiného samce, ale není jim dovoleno se pářit. Mladé zebry se po narození během 5-15 minut postaví na svoje nohy. Matky jsou po porodu agresivní na jiné jedince zeber, protože je velmi důležité si pro malou zebřičku vtisknout do paměti vzor matčina pruhování, podle kterého ji potom pozná mezi ostatními zebrami. Tato agrese brání mláděti vtisknout si jako matku vzor jiné zebry. Hříbě odstavuje v 6-8 měsících.
Zbra bezhřívá - najdeme ji na savanách i v křovinatých oblastech východní Afriky zejména v Keni, Ugandě a Súdánu. Zebra bezhřívá, jak už název napovídá, se odlišuje od ostatních zeber tím, že nemá hřívu, která chybí zejména u samců. Hříva u samců je různě dlouhá a někdy chybá úplně. Samice a mláďata většinou hřívu mají. Zebra bezhřívá má široké černé pruhy na bílém podkladu, které končí až na břiše. Pruhování dosahuje až ke kopytům a je výrazné i nad kopyta. Je podobná zebře Böhmové a liší se zejména chybějící hřívou a také chybějícím pruhováním na uších, které jsou buď bílé nebo s jedním pruhem na horní části uší. Zebra bezhřívá je o něco větší než zebra Böhmova.
Žijí ve stádech s 6-20 jedinci. Vedoucím zvířetem je samec, ale veškeré denní činnosti má na starosti vůdčí klisna, která si udržuje odstup od podřízených klisen. Klisna vede skupinu při přesunech a za ní následují ostatní klisny podle svého postavení a jako poslední jde obvykle hřebec. Tyto rodinné skupiny jsou stálými svazky na rozdíl od zeber Grévyho. Klisny zůstávají v rodných skupinách po celý život. Hřebec brání svoji rodnou skupinu před jinými hřebci a také predátory, kopáním a kousáním. Je prokázáno, že zebry pomáhají svým druhům v nesnázích. Při pastvě na sebe zvířata neustále volají a ujišťují se, že jsou pořád v dosahu. Nejméně jedno zvíře je vždy ve střehu. Zebry se často pasou společně s pakoni a je to ku prospěchu obou druhů. Mladí samci tvoří mládenecká stáda. Rodiné skupinky se mohou spojit do obrovských stád.
Různé druhy trav i tvrdých, které jiná zvířata nespásají. Samozřejmě ale preferují čerstvou trávu po deštích. Potřebují pravidelně vodu. Hřebci si hlídají své klisny a nedovolují jiným samcům páření s vlastními klisnami. Většinou se rodí 1 hříbě, které se už za 5-15 minut po porodu postaví na vlastní nohy. Hříbě po narození váží kolem 30 kg a je odstaveno kolem 1 roku.
pomozte
(karolína, 5. 2. 2012 11:34)